Víte, co mi na mateřství připadá jako jedna z nejtěžších věcí? Smířit se s tím, že i když jsou děti nás obou, tak já k nim budu mít navždy daleko víc povinností a závazků, že emancipace a rovnoprávnost v tomhle nefunguje a že to, co si může dovolit taťka, si mamka nedovolí...
Aneb rozčarování po víkendu, kdy muž v pátek došel z práce o půl šesté, v sedm už byl na cestě do hospody (ale ano, dovolila jsem mu to), v sobotu až do odpoledne vyspával (ale ano, děti také spaly a já jsem ostatně mohla taky) a v neděli byl až do půl šesté ve škole (vzdělání je bohulibé!) ...
a já přebaluju a krmím...
Jojo, tak to bohužel je! Můj muž v pátek ráno odjel s klukama na vodu a vrátil se včera večer :-D. Zábava je přece důležitá, ne?
OdpovědětVymazat